Stručná historie košuteckého fotbalu

Obsah:

• I. Stručná historie v jednotlivých časových úsecích
• II. Vývoj košuteckého loga a názvu
• III. Brožury k výroční klubu

Kompletní historie TJ Plzeň Košutka

I. Stručná historie v jednotlivých časových úsecích

1921 - Založení klubu

První zmínka, tedy založení klubu se datuje na 18.12.1921, kdy se v restauraci pana Plzence na Karlovarské třídě v rámci schůze volebního výboru shromáždili tehdejší členové v čele s předsedou Oppolezerem. Klub byl založen na vlastní náklady bez zázemí a vybavení. Vznikl v místech, kde jeho zakladatelé žili a kde se také scházela parta, která měla fotbal ráda, na lochotínských lukách.
Zde podél známé stezky ”kilometrovka” každý den pomocí čepic, kamenů a podobných pomůcek vznikaly tyče, byla značená hřiště. Tam se také scházeli všichni, kteří měli ke sportu blízko. Ať to byl vyložený amatér nebo později i profesionálové Viktorie Plzeň. Nikomu nezáleželo, odkud je a za koho hraje. Tady bylo místo vzniku fotbalového klubu S. K. Lochotín.

1922 - 1937

Klub žil z dobrovolných příspěvků svých členů a příznivců. Příspěvky na činnost dávali i někteří obchodnici nebo řemeslnici. Nebylo vlastní hřiště a tak, i když byl klub od roku 1922 přihlášen do soutěže, své zápasy hráli 'venku na hřištích soupeřů.
V zápise 28. 7. 1928 se dovídáme, že S. K. Lochotín v Prusku poráží Blitz Liegnitz 4:3 a v témže roce hraje přátelské utkání s profesionální Viktorii Plzeň 4:4.
Jako nit se tímto klubem táhne nedostatek financi. Na udržení klubu dávají hráči sami prostředky, půjčují se peníze, hrají se přátelské zápasy za náhradu, pořádají se různé zábavy, večírky.
Dresy byly totiž uloženy v kuželníku naproti restaurace v lochotínské ulici u Haladů. Odtud se tedy vozily vždy tam, kde se hrálo. Když to bylo v Plzni, vzal ten, který dostal dresy na starost, dvoukolák, naložil kos s dresy a jel s nimi na místo určeni. Když se hrálo mimo Plzeň, bral se koš do nákladního auta, se kterým se jelo. Takováto doprava dresů byla zachována až do dob poválečných, takže to mnozí současnici ještě jako pamatují. Do roku 1938 neměl klub svoje vlastní hřiště, nebyly kabiny a ani místnosti, kam dresy uložit.
Předsedou  těchto letech zůstával pan Miloš Šimandl. Členský příspěvek byl v té době 2 Kč měsíčně. Hráči si většinou dopláceli 50 % na kopačky a ty se poté stejně staly majetkem klubu. Pár kopaček stál mezi 50 a 75 Kč.
Do konce roku 1937 sehrál nejvíce zápasů (371) pan Trhlík.

1938 - 1957

Začátky budování fotbalového hřiště na Chmelnicích, v šedesátých létech výstavba zděných kabin a sociálního zázemí. Snahou celých 16 let existence klubu bylo mít vlastní pozemek na hřiště. To teprve mělo vytvořit podmínky k stoupající výkonnosti a pravidelným tréninkům a výchově mládeže, kterou klub k svému životu potřeboval. V roce 1938 se podařilo pronajmout pozemek od p. F. J. Šaška, kde je stávající hřiště, za poplatek 1000 Kč ročně na dobu pěti let.
Z vybraných peněz byl zaplacen první pronájem a zakoupeno dřevo na branky a dřevěné bariéry. Ještě v tomtéž roce byla přivezena od firmy Kolovrat a Kondr dřevěná klubovna a postavena na hřišti. Společnou prací byly postaveny bariéry, klubovna, branky a hřiště přijalo první fotbalisty.
Slavnostní otevřeni hřiště proběhlo 8. května 1938. V dopoledních hodinách proběhl přátelský zápas dorostenců s Čechií Plzeň. V odpoledních hodinách hráli zálohy (Muži B) Lochotína a Čechie 9:1. V hlavním zápase pak prohrál S. K. Lochotín s Čechii Plzeň 3:4, když naši hráli v sestavě: Matějíček | Šimandl Jaroslav, Včala | Vápeník, Šváb, Fremr | Beringr, Stašek, Kasal, Černý, Dobiš. Branky vstřelili: Beringr 2x, Dobiš 1x

Do doby (rok 1939) než byly propůjčeny pozemky na hřiště, se trénovalo sporadicky. Později téhož roku se začalo 1x týdně trénovat ve vyhrazených hodinách na hřišti na Roudné.
Jako každá, tak ani druhá světová válka nepřinesla sportu nic dobrého. Trénovalo a hrálo se nepravidelně. Chyběli finance. Hřiště bylo také 2x bombardováno, neboť na Sylvánu byla německá protiletecká ochrana. Při posledním náletu byly pobořeny i kabiny. Někteří činovníci klubu byli vězněni.
Po skončení války se parta dala zase dohromady a začalo se pracovat na opravě kabin a hřiště. Kabina se postavila nová, zděná a byli k ní přistavěny dvě nové dřevěné.
Rokem 1949 začala reorganizace tělovýchovy. Sportovní oddíly byly přiřazeny k výrobním závodům a organizacím. Náš klub startuje pod názvem ZKD Plzeň (Západočeské konzumní družstvo). Od roku 1955 pak postupně DSO Plzeň, TJ Spartak, Spartak Plzeň, Spartak Lochotín.

1955 - 1958

V tomto období probíhali další renovace hřiště. Byly zbudovány nové bariéry kolem hrací plochy a hřiště bylo částečně oploceno. Tráva se i nadále sekala ručně kosou.
M. Kohout a L. Šmíd přecházejí zpět do Spartaku, kde si zahráli i dorosteneckou ligu.

1958 - 1966

Začátkem roku 1958 byl problém s nedostatkem hráčů. Negativně se podepisovala i absence kategorie dorostu. Spousta hráčů se ale v následujících letech vrací, z vojny, z jiných klubů apod. Nově zformovaný dorost následně postupuje do I. A třídy.
V roce 1961 lochotínský fotbalový oddíl přechází ze Spartaku do Sokola Košutka. Začíná se psát nová část historie klubu. V rámci Sokola má oddíl značnou samostatnost a je vedle házené a základní tělesné výchovy plnoprávným oddílem. V roce 1961 se k TJ připojuje fotbalový oddíl SK Lochotín (založen 1921).
Šedesátá léta byla pro klub úspěšná nejen na poli sportovním. V tomto období dochází k rozšířeni fotbalového areálu o další pozemky a realizovala se i výstavba fotbalového zázemí – zděných kabin s umývárnami a sociálním zařízením. Od roku 1949 byla hrací plocha v majetku státu a oddíl ji měl v tzv. trvalém užívání, okolní pozemky byly soukromé. Vyvlastněním pozemků se stávajícími Kabinami byla dána možnost jejich modernizace a rozšířeni. Za pomoci bývalého hráče p. Vitáka byly získány od tehdejšího obvodního národního výboru finanční prostředky na materiál pro výstavbu nových zděných kabin a sociálního zařízení, vlastní výstavba probíhala svépomoci v tzv. akci byla vybudována i vodovodní přípojka z Domova důchodců.
V roce 1970 také skončila éra ručního sekání travnaté plochy, která trvala od roku 1938. S finančním přispěním ČSTV byla zakoupena žací lišta.

1967 - 1972

Úspěch zaznamenávají muži v Českém poháru, kde postupně vyřazuji Baník Líně a Slavoj Stod na jejich hřištích, pak Slavoj Přeštice doma. Stop v soutěži znamená až 4. kolo. Soupeřem je na našem hřišti tehdy divizní Dynamo ZČE. Utkáni končí i po prodlouženi nerozhodně 3:3, na penalty pak rovněž 3:3, vyřazeni jsme byli až losem.
Z řad oddílu vyšel i prvoligový a mezinárodní rozhodčí V. Korelus. Přestože v době své rozhodcovské kariéry bydlel na Karlovarsku, k oddílu se vždy hlásil.

1973 - 1979

Dobrá práce s mládeži, zejména dorostem, v minulých letech se projevuje stoupající výkonnosti družstva mužů. To hraje pod vedením J. Adamčíka, A. Kohouta, J. Polaty, J. Černocha a J. Pinkera, kteří s mužstvem střídavě pracovali, l. A třidu (dnešní 6. ligu).
V roce 1979 oddíl navazuje sportovní styky se zahraničím. Družstvo mužů odjíždí k přátelskému utkání do Breitenbrunu, avšak dlouholeté styky trvají s fotbalisty ve Schneebergu, které začaly v roce 1976 utkáním A mužů a postupně se prakticky se stejným mužstvem po letech přeměnily v zápasy starých gard. Osobní kontakty mezi některými rodinami trvají dosud.

Nedostatek finančních prostředků se snažíme řešit pořádáním tanečních zábav střídavě s družstvem házené v Kulturním domě na Košutce. Tradičními se stávají zábavy Václavská, Mikulášská, Silvestr, Maškarní, Josefovská, Májová. Další finanční prostředky se získávají pronájmem fotbalového areálu pro turnaj Škodováka a pro utkáni různých amatérských jedenáctek.
Hledají se možnosti vylepšeni sportovních podmínek. Je vybudována Škvárová tréninková plocha o rozměrech cca 60 x 60 m a částečně zhotovení drenáže hřiště.

1980 - 1989

V roce 1981 muži sestupuji z I.A třídy, což není zrovna pěkný dárek k oslavám 60. výročí založeni oddílu. K tomuto výročí oddíl vydává své odznaky a v červnu organizuje sportovní dny. A muži vítězi 5:0 s celkem II. italské amatérské ligy AS Ascona.
S výstavbou sídliště na severním předměstí Plzně začíná do oddílu příliv mládeže.
Sportovní zázemí se v roce 1981 postupně zlepšuje. Díky iniciativě P. Staška a F. Janušky byla vybudována přípojka svítiplynu. Svítiplyn, později zemní plyn umožňuje vytápěni kabin a tím celoroční provoz na hřišti. Odpadá také obtížná manipulace a zajišťování lahví s propan-butanem. Od roku 1983 je z prostředků TJ možno odměňovat správce na hřišti. Za symbolickou částku 400 Kč měsíčně v době sportovní sezony tuto práci obětavě kromě svých dalších povinností v rámci oddílu vykonávali postupně V. Kriegelstein, M. Kohout, J. Polata a další.

1990 - 1995

V souvislosti s terénními úpravami našeho hřiště a nutnosti dojíždět na tréninky i zápasy do Skvrňan, byl redukován počet žákovských družstev na dvě – A družstvo hraje oblastní soutěž a základna hraje v rámci okresu Plzeň město.
80. a 90. léta jsou rovněž ve znamení činností, jejichž účelem je zajistit vyšší ekonomickou samostatnost TJ Sokol Košutka. V akci ”Z” byl budován v areálu košuteckého jezírka hotel, kde tíhu zejména pomocných manuálních, ale částečně i odborných prací nesli Členové TJ. Velký kus práce zde odvedli i fotbalisté našeho oddílu od žáků počínaje až po seniory.
Stará garda pod vedením p. Staška a J. Bláhy organizačně i fyzicky zajistila generálku restaurace Na Košutce na Karlovarské třídě.
Nejprve z prostředků TJ, později z dotací magistrátu a obvodního úřadu byla financována náročná rekonstrukce hrací plochy fotbalového. Na podzim 1993 byly provedeny zemní práce, jejichž účelem bylo vyrovnat výškový rozdíl přes 2 m v podélné ose hřiště. Po srovnáni povrchu byla oseta nová tráva. V podzimní sezoně ročník 1995/96 bylo hřiště otevřeno pro mistrovská utkáni všech družstev. Součásti rekonstrukce bylo i vybudováni vlastni studny a zabudováni nádrže o obsahu 40 m; s přívodem povrchové vody pro možnost dostatečné zálivky hrací plochy.

1996 - 2000

Je třeba se zmínit o celoevropském turnaji mládežnických družstev "Bohemia Cup”, jehož je Plzeň pořadatelem. V letech 1997 a 1999 se náš oddíl stal spolupořadatelem; v našem fotbalovém areálu zorganizoval turnaj starších dorostenců. Přinos pro oddíl byl jak na poli ekonomickém, tak zejména sportovním, když se v roce 1997 naše dorostenecké družstvo probojovalo v souboji s mužstvy zvučných jmen až do závěrečných bojů.
Sportovní činnost oddílu by nebylo možné provozovat bez sportovních ploch a nutného materiálního vybaveni. Zde nutné vyslovit dík mateřské TJ, která finančně kryje veškeré náklady na údržbu a rozvoj fotbalového areálu, náklady na energie a od roku 1997 i mzdu správce Jardy Koutského. Jedná se o částky v řádu statisíc korun ročně. Podařilo se vybudovat zděný přístavek ke kabinám a napojit se na městský vodovodní řád. Finanční prostředky na sportovní činnost si zajišťuje oddíl formou členských a oddílových příspěvků, příspěvků od sponzorů a dotacemi od fotbalového svazu městských orgánů.

2001 - 2006

Dne 24. 9. 2003 náhle zemřel ve veku 52 let předseda oddílu pan Jiří Formánek. Jeho funkce se ujímá Petr Nováček.
Úspěchy práce s mládeži zdobí i skutečnost, že z našich družstev vyšli ligoví hráči. Po Antonínu Kohoutovi, který hrál za plzeňskou prvoligovou Viktorku v letech 1959–1963, je nyní v základním kádru Viktorie Plzeň Martin Fillo.
Pokračovalo i zvelebováni našeho fotbalového areálu. V roce 2004 byl instalován automatický zavlažovací systém „Rain Bird” s celkovými náklady 388 000.- Kč. Na tuto investici přispěl rámci akce „Zelený trávník“ částkou 250 000,- ČMFS. Dále bylo rozšířeno a vybaveno standartními brankami škvárové tréninkové hřiště, i když snaha oddílu i TJ získat sousedící pozemky k dosaženi alespoň nejmenších oficiálních hrací plochy stále trvá. Po vloupáních do objektů fotbalového oddílu a s tím spojeného vandalského poničeni majetku byl v roce 2004 do kabin a přilehlých prostor namontován elektronický zabezpečovací systém s výstupem na řídicí pult bezpečnostní agentury Tuebor. Pro větší pohodlí diváků i členů byl v letošním roce dobudován přístřešek před kabinami se zastřešenou plochou 7x16 m.

2007 - 2011

Tělovýchovná jednota a fotbalový oddíl se maximální aktivitou snaží o hospodárné vedení. Každá investice je řádně zvažována a dopady hospodářské krize se odrážely i ve výši příjmů a výdajů. Významnou investicí v roce 2007, byl nákup nového sekacího traktoru v hodnotě 79 tisíc korun. V roce 2008 byl největší investicí výkup pozemků pro škvárové hřiště a prováděné stavební práce, v řádech několika stovek tisíc korun. V letech 2009–2011 byly investice téměř zastaveny a veškeré finanční prostředky byly využity pouze na základní provoz a chod oddílu. Maximální snahou všech funkcionářů je snaha o získání finanční podpory ze strany sponzorů.
Vzhledem k velkému počtu členů, častému používání, a i celkové době stáří budovy kabin, bylo nutné v roce 2007 provést rekonstrukci koupelen, která se vyšplhala na částku více než 200 tisíc korun. Další etapou zlepšování prostředí byla přestavba místnosti správce, kde umístěn i malý bufet pro členy oddílu. Další významnou investicí TJ byla výstavba škvárového hřiště, jehož používání bylo schváleno dne 12. března 2010. Tato náhradní hrací plocha významně šetří zatíženost a poškozování hlavní travnaté plochy, zejména v jarních a podzimních měsících, či při špatném počasí. Svojí výraznou rekonstrukcí prošla i „klobásovna“, která byla po dlouhých letech přestěhována od výhodnější prostor. Opravu prodělala i záchytná síť za jednou brankou, kdy byly odstraněny kovové mříže a nahrazeny záchytnou provazovou sítí, která nepoškozuje míče. Na podzim roku 2009 a v létě 2011 došlo k revitalizaci travnaté hrací, a to důsledným hloubkovým propícháním, prohnojením a prosypem písku. Tyto práce přišly na více než 120 tisíc korun. Výrazným pomocníkem bylo i zakoupení přenosné hliníkové branky pro trénink střelby a dvou kusů stejných branek pro přípravku. Hlavním účelem ale byla prevence před úrazy hráčů, při jejím převrácení.

2012 - 2020

2021 - Současnost

18.12.2021 - 100 let košuteckého fotbalu

II. Vývoj košuteckého loga a názvu

III. Brožury k výroční klubu